Články podložené vědou

V dnešní době se můžeme setkat se spoustou přístupů slibující odstranění bolesti bederní páteře. Cvičení Core, neboli středu těla; aktivace hlubokého stabilizačního systému páteře; posílení břišních, nebo zádových svalů. Ne každý z těchto pojmů je přitom přesně definovaný a ne vždy je dobré zaměřovat se jen na jeden. Pojďme si pro začátek pokusit definovat, co tyto pojmy znamenají.

Střed těla: nepřesně vymezený pojem pro svalstvo trupu, označující bránici, břišní svalstvo, pánevní dno a zádové svalstvo. Nicméně sem občas spadají i svaly kyčle, krku a ramene.

Hluboký stabilizační systém páteře: souhrnné označení pro příčné břišní svalstvo, svaly pánevního dna, bránice a krátké autochtonní svaly páteře.

Břišní svalstvo: souhrnné označení pro svaly, které tvoří přední, boční a zčásti i zadní stěnu břišní dutiny.

Zádové svalstvo: souhrnné označení pro svaly na zadní straně trupu od hlavy až ke kostrči.

Jak je možná patrné, tyto definice se prolínají a překrývají. Možná i proto není jednoduché si vybrat to správné zaměření.

Věda mluví (ne)jasně

V dnešní době internetu a umělé inteligence, není ale nic jednoduššího, než najít odpovědi online. Odborně napsané články a velké jazykové modely by při tom měli opírat své odpovědi o kvalitní medicínské výzkumy a studie. Nicméně jakmile se podíváme přímo ke zdroji zjistíme, že věda nám nedokáže dát tak jasné odpovědi ohledně bolestí zad, jak bychom doufali. Uveďme si pár příkladů.

Systematická meta-analýza z roku 2022 relativně jasně prokázala, že cviky zaměřené na stabilitu středu těla zmírňují bolesti beder. Nicméně, podíváme-li se zblízka, můžeme si všimnout jistých nejasností. Tato analýza totiž čerpala data z pěti studií. Ty se však diametrálně liší. Některé z nich se zaměřovali na dechové cvičení a aktivaci pánevního dna. Jiné zase volili dynamické pohyby při nichž se aktivovaly dominantně vzpřimovače a přímý břišní sval. Každá z nich však vykazovaly pozitivní efekt u většiny respondentů. (Smrcina et al., 2022)

Jiná studie, publikovaná v roce 2021 v Journal of Sport Rehabilitation, dokazuje, že rumunský mrtvý tah (též známý jako RDL), má prokazatelně pozitivní vliv na bolesti beder. To však není zrovna cvik spojovaný přímo se středem těla. (Fischer et al., 2021)

Kde je tedy pravda? Co cvičit, aby záda nebolela? Odpověď není bohužel jednoznačná.

Cesta ke zdravějším zádům

Abychom pochopili proč nám tyto studie dávají různé odpovědi, musíme si ujasnit tři důležité věci.

Všechny studie řešily nespecifickou bolest spodních zad. Tedy spíše symptom, než příčinu. Všechny studie udávají pozitivní ovlivnění tohoto symptomu, nikoliv jeho odstranění. A jak jsme již zmínili, pojem Core je velmi volný. Tudíž i způsobů, kterými můžeme střed těla ovlivnit, je mnoho. Studie na toto téma jsou tedy předurčeny k různorodosti.

Než však propadneme beznaději, uvědomme si i pozitiva těchto závěrů. Pravidelná pohybová aktivita, zaměřená v nějaké formě na aktivaci trupu, prokazatelně zlepšuje bolesti beder. Ať už je to prkno, mrtvý tah, nebo aktivace pánevního dna. Pohyb zkrátka pomáhá.

Důležité je také vědět, proč zrovna moje záda bolí. Může za to oslabené břicho? Nestabilní bederní páteř? Výrůstek na obratli? Neaktivní bránice? Nebo nespočet dalších možných faktorů? Pro tuto odpověď je dobré si zajít k fyzioterapeutovi, nebo zkušenému trenérovi. Jakmile se dozvíme proč zrovna ty naše záda bolí, nebudeme muset nadále vybírat náhodně cviky a doufat, že některý z nich pomůže.

Asi většina z vás zná z vlastní zkušenosti: vzbudíte se s bolestí šíje, tuhostí krční páteře, neschopnost izolovaně otočit hlavu například při řízení auta. První instinkt vede k promasírování trapézů, ale co když je skutečný problém úplně jinde? Tělo nefunguje jako izolovaný systém, ale jednotlivé segmenty jsou navzájem propojené, a to platí i u krční a hrudní páteře.

Hrudní páteř je nejtužší částí páteře. Na hrudní obratle nasedají žebra, která chrání životně důležité orgány a zároveň se účastní dechových pohybů. Omezená mobilita této oblasti vás může limitovat nejen při dýchání, ale může negativně ovlivnit segmenty nad a pod, to znamená krční a bederní páteř (Cheon et al., 2020). Dle studie od Joshi et al. (2019), bolesti krční páteře mají úzkou souvislost se sníženou mobilitou hrudníku často v kombinaci s hrudní kyfózou („nahrbením") a předsunem hlavy.

Poznejte varovné signály: Týká se to i vás?

Že za vaší bolestí krku stojí právě tuhý hrudník, napoví tyto typické znaky:

· Sedíte více než 6 hodin denně u počítače nebo za volantem.
· Při pohledu do zrcadla si všímáte výrazného nahrbení v hrudní páteři.
· Máte pocit, že se nemůžete „dodechnout do plných plic".
· Krk vám po masáži či uvolnění přinese úlevu jen na pár hodin a ztuhlost se rychle vrací.

Jak z toho ven?

· Rozhýbejte hrudník do všech směrů. Můžete využít pěnový válec nebo se inspirovat cviky od naší fyzioterapeutky.
· Doplňte uvolňovací cviky o cviky na posílení zad, lopatek a ramen.
· Upravte pracovní prostředí: Nastavte si výšku monitoru, využijte polohovací stůl a dbejte na pravidelné přestávky během dne nebo procvičení.
· Zařaďte pravidelný sport, který budete dělat s radostí!

Pokud vás bolesti krční páteře trápí opakovaně nebo si nevíte rady se cviky, nechte se vyšetřit a poradit od odborníka. Termín si můžete rezervovat zde.

Bolest hlavy způsobená primárně krční páteří v medicíně označujeme jako cervikogenní bolest hlavy, nebo též cervicocraniální syndrom. Jedná se o chronickou, opakující se bolest hlavy, často navazující na pohyb, nebo diskomfort v krční páteři. (Al Khalili et al., 2022)

Bolest je přitom nejčastěji jednostranná a pulzující. Není však neobvyklé, že se objevuje i přecitlivělost na světlo a hluk, závrať a nevolnost. Tyto příznaky jsou však typické i pro migrénu, nebo tenzní bolesti hlavy. Proto se s nimi tento syndrom často zaměňuje. (Sjaastad et al., 2008)

Jak se zbavit bolesti bez prášků

Terapii cervicocraniálního syndromu můžeme rozdělit do tří skupin. Podávání prášků, invazivní zásah a fyzioterapii. Fyzioterapie má přitom velmi vysokou úspěšnost. Poslední studie uvádí, že k výraznému zmírnění obtíží došlo u více než 80 % respondentů. (Al Khalili et al., 2022) Při ní využíváme kombinaci hned několika přístupů. V akutním stádiu, kdy jsou bolesti největší, můžeme využít šetrnou a neinvazivní laseroterapii, která rychle a účinně působí proti bolesti a uvolňuje svalstvo šíje a zátylku. Dále kombinujeme manuální techniky s cíleným a individuálním cvičením, které působí jednak jako autoterapie a zároveň jako prevence návratu obtíží.

Neptáme se jen co, ale i proč

Cervicocraniální syndrom může vzniknout na podkladě mnoha faktorů. Dle dostupných studií víme, že téměř u 44 % případů jsou tyto potíže propojeny s postižením temporomandibulárního kloubu. Dalším rizikovým faktorem je prodělaný úraz krční páteře, nebo zánětlivý proces. Na vině může být i jednostranné profesní přetížení a u predisponovaných jedinců i oscilace hormonálního cyklu. (Page, 2011)

Odhalení přesné příčiny těchto obtíží je tedy nedílnou součástí jejich řešení. Proto ve FyzioPřístavu dbáme na podrobnou a přesnou diagnostiku, která nám ji pomůže odhalit.

Migréna v rukách fyzioterapeuta

Symptomy cervicocraniálního syndromu, jak jsme již zmiňovali, se velmi podobají příznakům migrény. Tu bychom si však primárně s fyzioterapií nespojovali. Nicméně bylo zjištěno, že pro pacienty trpící migrénou je bolest krční páteře hned druhý nejnepříjemnější symptom. (Page, 2011)

I zde může pomoci fyzioterapie. Nikoli jako nástroj pro odstranění primárního problému, ale jako prostředek pro úlevu od sekundárních symptomů a zlepšení soužití s migrénou.